Domů > Koledy

další odkazy:

Koledy české

Koledy moravské

Koledy slezské

Koleda, název všeslovanský, byl od jazykozpytců i mythologů rozmanitě vykládán.

Obyčej, doložený počátkem XIV. století, kam vůbec nejdále prameny sahají, ve slovnících staročeských, v českých i latinských spisech věku XIV. a XV. celkem všude a vždy stejný: obchůzka po staveních od Štědrého večera do Nového roku, říkadla, zpěvy i hry o narození Páně, obdarování od domácích.

Za starodávna chodívali po koledě netoliko malé děti, ale také dospělejší pacholata, studenti, žáci. Koleda byla žákům v XV. až XVII. století důležitým zdrojem výživy. O vánoční koledě nosili s sebou „dělátko“.

O koledě na Tři krále chodívali „s hvězdou“. Přišedše na koledu zpívali vánoční písně lidové i uměle skládané a dostávali za to dárky. U některých sousedů bývali přijati nevlídně, u některých je uláli. Po všelikých osudech a vyjednáváních byly koledy „ složeny “ a místo nich placena za ně náhrada školákům i učitelům, duchovním. Pacholata však chodívala po koledě stále a zvyk ten se udržuje na venkově podnes.

Vedle koledy duchovenstva a žákovstva neblaze prosluly koledy selského lidu, obvyklé totiž o vánocích schůzky, kdy za vybrané peníze kupováno společné pivo čili „pivo kolední“ a při pití tropeny všelijaké nezbednosti. Na sněmu na začátku XVI. století takto vyhlásili: „Též také kolední piva aneboližto vobecní, kteráž sobě, složíce mezi sebou peníze, v větších neb v menších počtech lidé sedlští kupují, aby jim odpuštěno nebylo, poněvadž skrz posvícení a takoví jich sňatky aneb schůze mnozí a častí svárové, mordové a jiní mnozí neřádové a hříchové proti Pánu Bohu se páší a tudy lid sedlský v rozpustilosti, k outrátám, záhubě a chudobě přichází. Jestliže by se pak kdo ze všech stanov tak, jakž se svrchu píše, nezachoval a takových posvícení aneboližto společnejch piv braní dopustil,“ tomu artikul sněmovní vyměřuje přísné pokuty.

Seznáme nyní lidové koledy starého i nového původu. Ukázku umělých koled, příležitostně složených, budiž „ Koleda pacholátkům v Ředhošti a koledu r. 1566 v Kancionálu písní Novýho zákona, to jest duchovních od rozličných mužů božích starých Bratří českých i jiných k vzdělání, probuzení a potěšení církve Kristové v bázni boží složených a sebraných ku prospěchu a užitku všem věrným Čechům a Moravanům od kněze Jana Muzoffila Soběslavského, Léta Páně 1585, č. 22. “ Zpívá prý se jako Štědrý večer dnes nastal atd.

„Radostný nám den nastal, aby žáčkům koledy dal, hospodář, hospodyně, panny, též podruhyně. Myť vás pěkně prosíme a tomu se důvěříme, že nás nezahambíte, než něčím obdaříte. Štědře se k nám okažte a to sobě předně važte, že Bůh štědrého dárce v dobrém bývá ochránce. Po časné bídě, strasti uveť vás bez žalosti, kdežto jest všeho dosti, do nebeské radosti. Amen spolu zpívajíc‘ v lásce vždy se rozmahajíc‘, rcem: Buď Pán Bůh pochválen na věky věkův. Amen.“

Starým Čechům nebylo po chuti, že se koledníků na vánoce nahrnulo až z míry, že nestačili dávati. Zarýmoval si o tom – stýskaje si – neznámý skladatel v rukopisu mikulovském:

„Hospodář, otrok, dívka, pán,

každý jest byl zavázán

k úročním ofěrám.

 

na Štědrej den daj koladu

faráři peněžitú

a cti drahým pitím.

 

Potom čakaj i zvoníka,

mezi hody i středníka,

koladu připravě.

 

Neměl-lis jim peněz dáti,

musils obilím odbyti.“

 

Jako na Tři krále o koledních obchůzkách rozdávali kolední lístky tříkrálové, podobně udržel se obyčej ve století XVIII. a v prvé polovici věků XIX., že školáci vzácnějším hospodářům a přátelům o vánoční koledě rozdávali obrázek, vhodný pro vánoční náladu, s umělou koledou, básničkou, otištěnou obyčejně z časopisu, z kalendáře, z kancionálu. Laskavostí J. Dotřela podávám ukázku podobných skladeb příležitostných na vánoce:

 

Ó krásná dobo, svatá noc,

tys jasnější než bílý den,

tys lidstva tužeb dětský sen,

kouzelně velká je tvá moc!

Rozetřeš křídlo nad světem

a všeliký se zjasní kraj,

a kmet je náhle dítětem

a dítě zírá v živý ráj.

 

Svět zapomíná bídy své –

tvé oko zapomnělo spaní,

spěšněji ubíhá srdce tvé,

by rychleji došlo milování.

Však cizím-li ti širý svět

a stojíš-li zde sám a sám,

noc svatá změní světa hled, 

myšlenkám tvým dá rychlý let,

vyzrají rychle a stesky bolestnější –

a velká bolest je spíš ukonejší.

Ó, svatá noci, vítej nám.

 

Prostěji zaznívají naše pěkné a něžné i žertovné české koledy lidové, z nichž vybírám ukázky. Vyberte prosím jaké koledy si chcete přečíst a klikněte na odkaz.

Koledy české

Koledy moravské

Koledy slezské

 

 

 

 

 

 

 

error: Content is protected !!